Slinivka břišní, tzv.pankreas, je žláza s vnější a vnitřní (produkce 2 významných hormonů – insulinu a glukagonu) sekrecí. Jako žláza s vnější sekrecí je důležitá pro produkci trávicích enzymů a dalších složek umožňující trávení a absorpci živin, určitých vitamínů a minerálů, které jsou obsaženy v potravě. Tyto enzymy jsou ve slinivce uloženy v inaktivované formě a k aktivaci dochází v počátečním úseku střeva, v dvanáctníku, tzv.duodenu. Pokud dojde vlivem různých faktorů k poškození slinivky a aktivují se enzymy ještě v ní a slinivka se „samanatráví“, vzniká akutní pankreatitida.
Nejčastěji bývají postiženi středně staří a starší psi, kteří jsou obézní a domácí krátkosrsté kočky. Predisponovaní jsou i kastráti. Akutní pankreatitidu může vyvolat podání krmivo s vysokým obsahem tuků ve větším množství , případně některé léky (např.kortikosteroidy, sulfonamidy, cytostatika). Také trauma nebo operace v dutině břišní, duodenální reflex při závažném zvracení či infekce (např. Klebsiella pneumonie, Escherichia coli) mohou přispět ke vzniku onemocnění.
Co se týče klinických příznaků, jsou často nespecifické a diagnostika onemocnění je ztížena. Projevy závisí na rozsahu poškození. Majitelé mohou zpozorovat nechutenství, apatii, bolest břicha a ze závažnějších příznaků se jedná o těžké zvracení, průjem s příměsí krve, šok až smrt zvířete. Objevuje se i horečka, plynatost (meteorismus), zpomalení až zástava střevní peristaltiky, abnormální postoj. Pro onemocnění je charakteristické náhlé nastoupení příznaků.
Diagnostika spočívá v zhodnocení klinických příznaků, laboratorních vyšetření krve a ultrasonografickém vyšetření.
Z vyšetření krve bývá v krevním obrazu patrná dehydratace, neregenerativní anemie, zvýšení počtu bílých krvinek (leukocytóza) a neutrofilie s posunem doleva – známka akutního nástupu zánětu. Sérum může být lipemické a ikterické. Biochemický profil může zjistit prerenální azotemii (zvýšená koncentrace močoviny v séru), hyperglykémie (zvýšená koncentrace glukózy), případné zvýšení jaterních enzymů ALT, AST a ALP, hyperbilirubinémii, hypokalcémii a hypokalémii.
Obvykle bývají zvýšeny také hodnoty sérové amylázy a lipázy. Zvýšení nemusí vždy znamenat jen poškození slinivky, ke vzrůstání parametrů dochází i při selhání ledvin, amyláza se zvyšuje při zánětu duodena či při nálezu cizího tělesa v duodenu).
Existuje i specifický test zajišťující imunoreaktivitu trypsinu (hlavní z trávících enzymů), tzv. TLI, který však bývá využíván k diagnostice exokrinní pankreatické insuficience, tzv. EPI.
Při ultrasonografickém vyšetření dutiny břišní můžeme vidět slinivku, která je zvětšená a zastřená a vrhá stíny. Běžně bývá při větším poškození slinivky rozšířený hlavní žlučovod a zesílená stěna duodena.
Z diferenciálních diagnóz nesmíme opomenout případnou intoxikaci, gastroenteritidu, ileus, peritonitidu, nefritidu a hepatopatie.
Onemocnění je závažné a řešení by mělo být radikální. Nejdůležitější je odstranění vyvolávající příčiny, pokud je známá. Dále vytvoření a udržení dostatečného objemu intravaskulárních tekutin, infúzní terapie, snížit sekreci slinivky, tlumit bolest a zahájení dietetického opatření. Použití antibiotik je sporné.
Medikamenty je vhodné podávat parenterálně, aby nedocházelo ke stimulaci žaludečních šťáv a následně i šťáv slinivky břišní. Používají se antiemetika – léky na zástavu zvracení, H2 blokátory na ochranu sliznice trávícího traktu, léky podporující střevní peristaltiku a léky proti bolesti. Hladovka by neměla být delší než 24-72hodin. Poté se nasazuje nízkotučná dieta s vyšším obsahem sacharidů a střední hladinou proteinů (komerční – granule, konzervy, domácí – kuře s rýží) a se zvýšeným obsahem vitamínu E, B12 a to dlouhodobě (až 3 měsíce, v těžkých případech doživotně).
Akutní pankreatitida je velmi závažné onemocnění, u kterého při nedostatečné rychlé a intenzivní terapii může dojít k exitu zvířete. Proto je důležité krmit zvíře kvalitní potravou s dostatečné vysokým obsahem živin a vlákniny. Neměnit náhle jeden druh krmiva za druhý, nové krmení zařazovat s postupným návykem (min. po dobu 1-ho týdne), kdy postupně se snižuje podíl staré krmné dávky a zvyšuje se podíl krmné dávky nové.