Porod je fyziologická záležitost. Není nutné ho tedy brát jako něco výjimečného a fenu tím nepříjemně stresovat. Většina fen rodí sama a obvykle nepotřebují naši pomoc. Samotný porod je několikahodinová záležitost a proto je nevhodné fenku znervózňovat přílišnou uspěchaností. Délka březosti se u fen fyziologicky pohybuje v rozmezí 58 – 70 dní, v průměru 63 dní. Pokud dojde k vypuzení štěňat před 56. dnem březosti, mluvíme o potratu. V tomto případě nejsou štěňata životaschopná a většinou umírají. Naopak při délce březosti nad 70 dní hrozí úhyn plodů v děloze fenky a následné komplikace. Široké rozmezí gravidity je dáno tím, že fena je svolná k páření i několik dní a spermie v pohlavním aparátu feny přežívají až 7 dní. Proto k oplodnění nemusí souhlasit s datem krytí.
- Blíží se porod?
Příznaky blížícího se porodu bývají zpravidla výrazné. 24 – 48 hodin před porodem začíná být fenka neklidná, přechází z místa na místo, nemusí přijímat potravu, častěji močí, staví si hnízdo a občas zrychleně dýchá, zvětšuje se jí mléčná žláza a někdy můžeme pozorovat odkapávání mleziva (mléka). Fena může vyhledávat samotu nebo naopak se fixuje na majitele. Pro přesnější odhad začátku porodu lze ke konci březosti doporučit měření teploty v konečníku, nejlépe po 12 hodinách. Jen 12 hodinový odstup měření spolehlivě zachytí krátké snížení teploty před porodem. S blížícím se porodem opět tělesná teploty stoupá v důsledku děložních kontrakcí. Zdravá březí fena mí teplotu 37,6 – 39,3°C. Ve většině případů dochází 12 – 24 hod před porodem o snížení teploty asi o 1 – 1,5°C.
- Co máme dělat při porodu?
Při porodu by měl být majitel vždy přítomen, ačkoli ve většině případů není potřeba jeho pomoci. Nikdy nelze odhadnout, zda bude porod probíhat normálně nebo se vyskytnou komplikace, které vyžadují pomoc ze strany majitele nebo lékaře. Proto je také vhodné se předem domluvit s veterinárním lékařem o jeho odborné pomoci.
Průběh porodu
1. stádium
V této fázi dochází k uvolnění děložního krčku a jeho otevření. Lze pozorovat děložní stahy, které však zevně nejsou pozorovatelné. Uvolňuje se hlenová zátka, což se zevně projevuje jako výtok světlého vazkého sekretu. Tato fáze trvá 6 – 12 hodin. U prvniček nebo velmi nervózních jedinců může trvat déle, až 24 hodin. Vzhledem k málo výrazným příznakům, můžete tuto fázi snadno přehlédnout.
2. stádium
V tomto stádiu jsou již patrné výrazné stahy se zapojením břišních svalů. V ideálním případě dojde k vypuzení štěněte v průběhu 2 – 3 stahů.
3.stádium
Navazuje většinou bezprostředně na 2. stádium. Dochází k vypuzení placenty, což se zpravidla děje do několika minut po vypuzení plodu.
2. a 3. stádium se prolínají. Poměrně často jsou vypuzena 2 štěňata po sobě a až poté dochází k vypuzení obou placent.
Délka 2. a 3. fáze závisí na počtu mláďat a obvykle trvá 2 – 6 hodin, při větším počtu plodů až 12 – 24 hodin. Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat jsou nepravidelné (15 min až 6 hodin) a při větším počtu plodů se prodlužují.
Štěňata mohou vycházet s porodních cesta hlavičkou i zadečkem. Většinou ještě v porodních cestách dochází k prasknutí 1. obalu. Plodová voda lubrikuje porodní cesty, což usnadňuje porod štěněte. Druhý obal fena po porodu rozkousne. Někdy je nutná pomoc majitele, který obal rozrtrhne. Po vypuzení mláděte fena překousne porodní šňůru a olizuje štěně, čím z něj odstraňuje plodové obaly a olizování stimuluje dýchání a srdeční činnost. Pokud fena pupeční provazec nepřeruší je vhodné ho opatrně přetrhnout. Jednou rukou držíme pupeční provazec u pupku a druhou rukou táhneme tak, abychom pupečník přerušili cca 3 – 4 cm od pupku. Při tomto postupu pupek většinou nekrvácí. V případě, že pupeční provazec přestřihneme, je nutné vzhledem ke krvácení pupeční pahýl podvázat. Desinfekce pupku není bezpodmínečně nutná.
Ošetřené a osušené štěně, které samo dýchá, co nejdříve přiložíme k mléčné žláze, aby se co nejdříve napilo. Mlezivo obsahuje vysoké množství živin a protilátek, které jsou velmi cenné pro další život štěňátek.
V případě že fena nejeví o potomky zájem, musí se o ně starat majitel. Štěně vybavte z plodových obalů. Důkladně osušte a odstraňte zbytky plodových obalů a vody z dutiny ústní a nosní intenzivním třením. Při masáži štěněte jej držte v dlani a mezi palcem a ukazováčkem přidržujte hlavičku. Druhou rukou jej intenzivně třeme ručníkem.
Fena má většinou tendenci placenty pozřít. Abychom předešli zvracení nebo průjmu nedovolte jí sežrat více než 2 – 3.
Po každém vypuzeném štěněti se fena uklidní a stará se o narozené mládě. Po tomto období které trvá 30 min až 2 hod., dochází k porodu dalšího plodu. Pokud je fena klidná, evidentně netlačí, pak se tento interval může prodloužit až na 6 hodin. Platí ale, že v průběhu těchto 6 hodin u feny nesmí dojít k žádným kontrakcím. Kontrolní vyšetření po porodu je vhodné provést pokud jeho celková doba přesáhne 24 hodin. Samozřejmostí je okamžitá kontrola feny v případě narušení jejího celkového zdravotního stavu.
- Kdy porod neprobíhá normálně a kdy volat veterinárního lékaře o radu či pomoc?
- Je-li fena březí déle než 70 dní a nejsou pozorovány příznaky porodu. Je třeba zvážit nutnost císařského řezu
- Jsou viditelné stahy, které však nejsou příliš silné a trvají déle než 5 hodin, aniž by bylo vypuzeno první štěně.
- Pokud fena začala rodit, ale zatím se nenarodilo žádné štěně a od objevení výtoku zelených plodových vod došlo před více než 30 minutami. Tento stav signalizuje odlučování placenty. Z důvodu udušení je štěně ohroženo na životě. Po porodu 1. štěněte je přítomnost výtoku normální, jelikož dochází k uvolnění placenty.
- V případě intenzivních kontrakcí (silné dlouhotrvající stahy břišního lisu), které trvají déle než 30 min a přitom nedojde k vypuzení plodu.
- Interval mezi štěňaty je delší než 2 hodiny při viditelných kontrakcích, které ale nejsou intenzivní.
Závěrem lze konstatovat, že 90 % porodů probíhá bez pomoci. Pomoc veterinárního lékaře nebývá většinou nezbytná, nicméně při výskytu komplikací je nutné řešit porod odborně nebo porod ukončit císařským řezem.
Teplotu začínáme měřit v konečníku 7-8 dní před předpokládaným porodem.
|