Po skončení operace je pes určitou dobu ponechán ve vyhřívaném pooperačním boxu, kde se pod pravidelnou kontrolou personálu probírá z narkózy. Většinou mu bývá v té době ještě podávána infuse a případné další léky. Pacient bývá majiteli vydán zhruba dvě až pět hodin po operaci, kdy už je v bdělém stavu, nevyžaduje odbornou péči a je vyloučena většina z možných postoperačních rizik.
Majitel je při předávání informován o průběhu operace, o vhodné pooperační péči, možných komplikacích a případně i o kontaktech na pracoviště s nonstop provozem. Přestože je péče o pacienta vždy úměrná náročnosti provedené operace, vždy platí určité všeobecné podmínky.
Nejvhodnějším způsobem transportu psa po narkóze domů je autem, v případě malých plemen v tašce. Pes musí mít krk natažený a dýchací cesty uvolněné, proto je třeba kontrolovat, aby se přes čenich zvířete nedostala například přikrývka. Velká plemena se přemisťují pomocí deky nesené za rohy dvěma lidmi, menší v náručí majitele hřbetem k majiteli, s hlavou mírně spadající přes předloktí. Pes musí být při převozu chráněn před prochladnutím teplou dekou.
Ještě několik hodin po provedeném chirurgickém zákroku s celkovou anestezií jsou tlumeny normální funkce organismu a zvířata projevují nadměrnou citlivost na vnější podněty - hluk, chlad, dotek – a provádějí nekontrolované pohyby. Po návratu domů musí být pes uložen do tepla na měkkou podložku, nejlépe na podlaze, protože z vyšších míst jako pohovka nebo křeslo může pes důsledkem špatné koordinace snadno spadnout a poranit se, případně si znovu otevřít operační ránu. z nejbližšího okolí je třeba odstranit všechny potenciálně nebezpečné předměty a zabránit také přístupu ke schodišti. Protože se zvíře může ještě pomočit či pozvracet, je vhodné adekvátně vybavit jak podložku, tak i její nejbližší okolí. Vybrané místo by mělo být stranou největšího ruchu v domácnosti a zároveň dostatečně na očích, aby mohl být pacient pravidelně kontrolován.
Protože proces trávení znamená v bezprostředním pooperačním období určité zatížení pro organismus, je třeba se mu vyhnout. Jestliže není určeno jinak, v den operace se nepodává žádná strava. i tak může pes následkem podaných anestetik nebo pro dočasnou poruchu polykacího reflexu dvakrát až třikrát zvracet a zpravidla také několik dní nejíst, přičemž za nenormální stav se považuje až odmítání jídla delší než dva dny po operaci. Pokud pes naopak o potravu projevuje aktivní zájem, může dostat několik dětských piškotů. Pacienti po zákrocích na střevech či žaludku nesmějí dostat jídlo v den operace vůbec, většinou dokonce ani vodu. Není třeba se obávat, že nezbytná hladovka psovi ublíží. v dalších dnech je třeba striktně dodržovat doporučení lékaře.
V případě ostatních zákroků má mít pes připravenou misku s malým množstvím vody nebo čaje. Tekutiny se podávají zpočátku po malých dávkách a pes musí být kontrolován, zda je vůbec schopen se napít a zda pití nevyvolává nějaké obtíže (např. zvracení). U zvířat, která dlouho hladověla nebo jsou nadměrně vyčerpaná, se může čaj osladit hroznovým cukrem (Glukopurem) nebo medem.
Jestliže se pes třese zimou – zejména pokud došlo ke ztrátě krve – je třeba psa zahřát buď přikrývkou nebo obložením termolahvemi. Stačí však i láhve od limonád z umělé hmoty, které se naplní teplou vodou. Laicky lze také kontrolovat některé vitální funkce: pravidelnost a hloubku dýchání, barvu sliznic (která má být růžová, pokud není jinak pigmentována) a měřit tělesnou teplotu (u psa je normální v rozmezí 37,5 až 39°C). Spící zvíře lze otestovat vytahováním jazyka z tlamy, aby mu nezapadl: jakmile se začne pes o jazyk přetahovat, je vše v pořádku, protože si jazyk sám podvědomě kontroluje a nehrozí zadušení.
Pes doma zpravidla vlivem doznívání narkózy a psychické i fyzické zátěže rychle usíná. Na rozdíl od narkotického spánku však reaguje na zavolání nebo na pohlazení. Pokud nejsou patrné reakce ani na nepříjemné stimuly, raději věc konzultujeme s veterinářem.
Někdy v těle psa ponechána do druhého dne zavedenou intravenózní kanylu, aby byl v případě pooperačních komplikací možný rychlý přístup k žíle. Kanyly zvířeti nijak neškodí a dokonce je neohrozí ani v případě, kdy si ji pes sám odstraní. Aby si pes nestrhl obvaz nebo stehy, používá se speciální límec, který psovi znemožní přístup k ráně.